Překlad knihy W. G. Sebalda „Saturnovy prstence“

Sled příběhů, vzpomínek a asociací vyvolaných poutí po východoanglickém pobřeží, kterou Sebald vykonal počátkem devadesátých let minulého století, se v jeho podání postupně rozrůstá v rozsáhlé předivo úvah na téma pomíjivosti, zániku a dlouhého stínu minulosti, jež nepřestává ovlivňovat náš život.

Autorova zpráva o pěším putování krajinou někdejších honosných sídel a prosperujících přístavů a letovisek, dnes vesměs poznamenaných nezadržitelným úpadkem, je ve svém úhrnu zamyšlením na téma tragické povahy lidských dějin, čtenáře však upoutá rovněž šíří svého záběru a množstvím motivů tvořících Sebaldův melancholický obraz světa.

Již dvě předchozí Sebaldovy prózy, „Vystěhovalci“ a „Austerlitz“, se dočkaly u českých čtenářů a recenzentů výrazného ohlasu. Druhá z nich se mimo jiné umístila na předních příčkách v prestižní anketě Lidových novin Kniha roku a byla představena na půdě pražského Goethe-Institutu v rámci večera, jehož součástí byla i přednáška literárního vědce a editora Svena Meyera a promítání filmu Thomase Honickela „W. G. Sebald – Der Ausgewanderte“. Také „Saturnovy prstence“ byly českou kritikou velmi příznivě přijaty a staly se kromě jiného tématem diskuse v Kritickém klubu Českého rozhlasu 3.

„Sebaldova pouť východní Anglií, ale především jeho příběhy, vzpomínky a úvahy jsou fascinující, a to nejen díky množství témat, jimiž se zabývá, ale i díky jazyku, kterým píše – trochu neosobním, chladným, podrobným v popisech, ale podivně naléhavým a zneklidňujícím,“ napsal v recenzi časopisu Knižní novinky Milan Šilhan.