Zajímáš mě, cizinče II

31. 10. – 4. 11. 2016 se konal v Jizerských horách pobytový seminář 50 českých a německých žáků na téma migrace. Studenti se stali členy fiktivních iráckých rodin ve hře plné náhod, nebezpečí, časté nespravedlnosti a touze po lidském štěstí:

„Vybrali jsme si jména, věk, muži povolání. Byla doba před válkou a my měli přání velmi podobná těm „evropským“. Otec Fáid touží po rozšíření své firmy, jeho žena Selma si přeje zdravé děti, Akila chce studovat, Hámid poznat Evropu, malý Bašír nového medvídka. Ale přišla válka. Naše vesnice neleží přímo ve válečné oblasti, ale ekonomika Iráku je v troskách. Leckterý mladík se účastní bojů. Přání všech členů rodiny se mění. Aby byli všichni živí, aby bylo na jídlo, aby děti mohly chodit do školy, aby… aby se alespoň jeden z nás dostal do Evropy. Alespoň jeden, byť rodina doufá v možnost dodatečného sloučení. Jali jsme se vydělávat peníze na cestu náročným běhemv bouřce po Jizerských horách. Fiktivní výdělek ale vyšel sotva na cestu jednoho člena z každé rodiny. Podlaha jídelny se proměnila v hrací plochu, po jednotlivých polích putovali místo figurek sami hráči. Rodiny házely kostkou a přihlížely hře plné náhod. Zelené pole – okradli tě, zaplať 1000 $. Vyjdou peníze na cestu po moři? Modré pole – musíš se skrývat, 2 kola nehraješ. Černé pole na moři značí smrt. Červené pole – konečně Evropa. Ovšem i zde si hráč vylosuje osud. Jsi ekonomický migrant, budeš repatriován. Dostal si azyl, ale bez možnosti sloučení rodiny. Nezískal si azyl, přesto se rozhodneš zůstat „načerno“. Jak budeš podporovat svoji rodinu? Necháš se zlákat do sítí zločinu, abys vydělal více peněz? Jsme rozčarovaní. Jak to, že je ekonomický migrant? Vždyť chtěl jen splnit svá dávná přání…“