Česko-německý fond budoucnosti
česky deutsch

Média

Čtvrt století od přestřižení drátů. Česko-německý fond budoucnosti připomíná výročí symbolického otevření hranic a vyhlašuje nové téma roku

 
 

Tisková zpráva, 18. prosince 2014

Psal se 23. prosinec roku 1989, když ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher v čele československé, respektive německé delegace u obce Nové Domky u Rozvadova přestřihli ostnaté dráty oddělující Čechy a Němce. Hranice se symbolicky otevřela. Zároveň tehdy skončila dějinná etapa, kdy vztahům mezi Československem a Spolkovou republikou Německo dominovala vzájemná nedůvěra. Ani dnes – o čtvrt století později – Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB) nezapomíná na význam gesta, které doprovázelo začátek cesty Československa, respektive České republiky do sjednocené Evropy, a je si rovněž vědom, že příležitosti, jež otevřené hranice přinášejí, je nutné aktivně rozvíjet. Svým tématem roku 2015 pod názvem „Hranice spojuje“ se i proto zaměří právě na prohloubení bezprostřední přeshraniční spolupráce.

Na úvod tiskové konference, která se u této příležitosti konala 18. prosince 2014 v Praze, zazněl pozdrav bývalého spolkového ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera: „Dvacátý třetí prosinec 1989 pro mě zůstane stejně tak nezapomenutelný jako můj ctěný kolega a přítel Jiří Dienstbier, s nímž jsem v tento den přestřihl ostnaté dráty mezi našimi zeměmi. A zapomenout nemohu ani na onen den z podzimu roku 1968, kdy jsme se spolu s mým tehdejším stranickým šéfem a předchůdcem ve funkci ministra zahraničí Walterem Scheelem setkali ve vedlejší místnosti jednoho malého podniku s mladými novináři, kteří podporovali Alexandera Dubčeka a pražské jaro. Jedním z nich byl Jiří Dienstbier, jenž nás opustil až příliš brzo. Již jen tato data dokládají, jak velký význam měl vývoj v tehdejším Československu pro evropskou revoluci za svobodu v roce 1989. Velký odkaz této revoluce s jejím odvážným přihlášením se k lidským právům, demokracii a svobodě se nesmí promarnit. Nesmíme Evropu, tuto velkou mírovou myšlenku, přenechat odpůrcům evropského sjednocení, malomyslným a pochybovačům. Evropské národy po druhé světové válce ukázaly: Poučit se z dějin je možné. To je dobrý a povzbuzující příklad i pro jiné části světa.“

Na slova Hanse-Dietricha Genschera navázal německý velvyslanec v ČR Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, který hovořil o tom, proč je důležité si okamžik přestřižení drátů připomínat. „Nejpozději na podzim 1989 už bylo zřejmé, že si lidé nenechají vzít svou svobodu natrvalo. 30. září oznámil ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher tisícům uprchlíků z NDR v zahradě Německého velvyslanectví v Praze, že mohou vycestovat do Spolkové republiky. Necelé dva měsíce nato spolu se svým českým kolegou Jiřím Dienstbierem přestřihl ostnatý drát dělící Československo a Německo. Tehdejší události nám připomínají, jak je i dnes důležité bořit ploty a hranice nejen mezi státy, ale i v hlavách lidí. Česko-německé vztahy jsou v tomto smyslu také výsledkem každodenní práce mnoha občanských iniciativ a angažovaných jedinců na obou stranách hranice,“ řekl novinářům diplomat.  

Na aktuální význam společné hranice pak poukázal Tomáš Kafka, ředitel Odboru států střední Evropy českého ministerstva zahraničních věcí, který uvedl: „Česko-německá hranice posiluje sdílenou odpovědnost. Zároveň nás upozorňuje se zvláštním důrazem na aktuální problémy našeho světa. Těmto problémům je třeba se společně postavit a je dobře, že se tomu děje stále lepším a koordinovanějším způsobem.“

Milan Horáček, který jakožto člen německé delegace z 23. prosince 1989 zažil stříhání drátů z bezprostřední blízkosti, zdůraznil, jak emocionální zážitek pro něj tento okamžik byl. „Z Československa jsem do exilu ‚přes dráty‘ odešel v roce 1968. A pak jsem mohl být přímo u symbolického otevření hranic. To pro mě mělo velký osobní význam,“ prohlásil politik, který se později stal členem poradního sboru prezidenta Václava Havla.

Někdejší starosta příhraničního města Schönsee a ředitel přeshraničního Centra Bavaria Bohemia Hans Eibauer se již dlouhé roky snaží o nejen kulturní přiblížení Čechů a Němců. „Pro rok 2015 chystáme řadu akcí, jejichž ústředním bodem je setkávání a výměna názorů mezi lidmi ze sousedních bavorských a českých regionů. K tomu patří česko-německé pravidelné schůzky – teprve nedávno jsme kupříkladu v Schönsee oslavili již šedesátý ‚štamtiš‘. Dále pak pozvání pro partnerské bavorské a české hudební školy, aby společně strávily týden zkouškami a pak na závěr odehrály koncert. Kromě toho se v těchto dnech čtyři výkladní skříně v bývalých obchodech v Schönsee proměnily v umělecké galerie ozdobené pracemi umělců z Česka a z Bavorska,“ prohlásil Eibauer a doplnil, že bavorské projekty budou také součástí programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. 

Český ředitel ČNFB Tomáš Jelínek na závěr uvedl, že Fond budoucnosti bude usilovat o to, aby blízkost hranice byla ve stále větší míře vnímána jako obohacení, a nikoli jako omezení. Fond tak bude příští rok obzvláště podporovat ty projekty, které budou mít za cíl obyvatele příhraničí ještě více sblížit: „Doufáme, že se podaří dále rozvíjet mezilidské vazby přes hranici. Nejde jen o více příležitostí k setkávání a zmenšování jazykové bariéry. Důležité také je v sousedských regionech budovat plně fungující občanskou společnost schopnou řešit společné problémy.“ 

Čtvrt století od přestřižení drátů. Česko-německý fond budoucnosti připomíná výročí symbolického otevření hranic a vyhlašuje nové téma roku
 
Čtvrt století od přestřižení drátů. Česko-německý fond budoucnosti připomíná výročí symbolického otevření hranic a vyhlašuje nové téma roku
 
Čtvrt století od přestřižení drátů. Česko-německý fond budoucnosti připomíná výročí symbolického otevření hranic a vyhlašuje nové téma roku
 
Čtvrt století od přestřižení drátů. Česko-německý fond budoucnosti připomíná výročí symbolického otevření hranic a vyhlašuje nové téma roku
 
 
zpět
 
 
Česko-německý fond budoucnosti