Možnosti a hranice zapojení občanské společnosti – na příkladu vypořádání se s pravicovým extremismem, antisemitismem a rasismem v Německu a České republice

Angažovanost občanské společnosti proti pravicovému extremismu a rasismu v Německu, České republice a Rakousku byla prezentována na základě čtyř tematických těžišť:

• Monitoring: Ozřejmilo se, jako důležité jsou instituce nezávislé na státu, které dokumentují extrémní pravicové nebo rasistické zásahy. Tím se kontroluje jednání státu, jsou informovány a v nejlepším případě ochráněny potenciální oběti a teprve tím se občanská společnost stává akceschopnou.
• Konzultace pro oběti: Na třech případech z Bavorska, Saska a České republiky se ozřejmilo, jaké procesy musí oběti rasistických zásahů absolvovat. Bezpečnostní orgány často vůbec nejsou připraveny na to, jak zacházet s vyvolánými traumaty. Pro všechny případové studie bylo společné, že může dojít k sekundárním procesům viktimizace a k převrácení poměru pachatel-oběť.
• Intermediární postup: Postup proti pravicovému extremismu a rasismu musí být na úrovni státu, na úrovni komunální i na úrovni občanské společnosti. K přiměřenému zacházení s rozličnými kulturami, jazyky a logikou chováni je zapotřebí vysoká kompetence všech aktérů. K tomu potřebujeme „intermediární“ aktéry, což mohou být např. aliance. Bylo objasněno, jak různě se příslušné kompetence projevují, což se však v zúčastněných zemích nerozlišuje.
• Celospolečenští aktéři: Nakonec představili svoje rozsáhlé a působivé angažmá velcí aktéři, jako církve, diakonie a odbory. Zde se ukázaly velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: v Německu se odbory hodnověrně angažují proti rasismu, v České republice jakožto aktéři vystupují v malé míře.

Článek ve Frankenpost