Žadatel:
Kunstsammlungen Chemnitz
Theaterplatz 1
09111 Chemnitz
www.kunstsammlungen-chemnitz.de
Partner projektu:
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1
www.upm.cz
Výstava „Mezi avantgardou a represí“ je věnována české fotografii z let 1948 až 1968. Ve srovnání s jinými zeměmi se zde tradice meziválečné avantgardní fotografie navzdory druhé světové válce, německé okupaci a represím za stalinské éry zachovala a pěstovala téměř bez přerušení, přinejmenším ve skrytu. Uměleckou kvalitu a rozmanitost fotografie těchto let výstava představuje na příkladech děl Viléma Reichmanna, Emily Medkové, Josefa Sudka, Jana Svobody a Josefa Koudelky. Cílem je přiblížit návštěvníkům historické okolnosti doby, ale také podnítit či prohloubit jejich zájem o dějiny českého umění a fotografie. K tomu přispívá i bohatý doprovodný program, který zahrnuje historickou a uměleckohistorickou přednášku, vícedílný filmový program a doprovodné čtení.
Podle názoru kurátora spočívá mimořádná kvalita projektu: 1. ve vědecky podložené analýze a zprostředkování výjimečné kapitoly českých dějin fotografie, 2. v tematizaci období, které je pro východoněmeckou i českou identitu stejně důležité, ale dlouho tabuizované, a 3. v předání poznání, kterého jsme dosáhli překladem aktuálních vědeckých příspěvků českých historiků fotografie do němčiny a jejich zveřejněním v katalogu výstavy.
„Na půdě Kunstsammlungen Chemnitz je k vidění vzrušující výstava (do 26. února), která by v Berlíně nebo Paříži byla okamžitě označena za mimořádnou událost. Výstava ‚Česká fotografie‘ mezi lety 1948 a 1968 je úžasná a vrací se do 20. let 20. století, kdy Československo bylo laboratoří modernismu ve střední Evropě.“ (Marc Reichwein, Welt am Sonntag, 1. 1. 2023)
„Během komentovaných prohlídek si člověk všimne, jak ohromení jsou návštěvníci uměleckou kvalitou a pestrostí české fotografie z let 1948 až 1968. Je také zřejmé, jak moc se Koudelkovy fotografie z potlačení Pražského jara dotýkají lidí a jak důležité je společné vzpomínání na tuto událost, která byla tak rozhodující pro evropské dějiny 20. století.“ (Philipp Freytag, kurátor výstavy)