Na počátku června se Mánesův most v samém centru Prahy na jeden den celý proměnil. Z mostu, který běžně slouží jako spojnice obou břehů Vltavy a po němž lidé často spěchají z jedné strany na druhou stranu, se stalo místo, které tisícům obyvatel a návštěvníků hlavního města umožnilo vnímat a poznávat, jak pestrá, atraktivní a úspěšná je spolupráce mezi Čechy a Němci. Fond budoucnosti oslavil své dvacáté narozeniny a Mánesův most se stal symbolem již více než deseti tisíců úspěšně realizovaných česko-německých projektů, mostů a můstků mezi oběma národy.
Jak slavnost na mostě probíhala? Slunce svítilo, lidé si užívali hudby, divadla, dobrého jídla, velké pohody i toho, že jsou prostě jen tak spolu, můžou si povídat, vytvářet různé věci, navzájem se od sebe učit, inspirovat a také prostě jen tak objevovat, o čem ta česko-německá spolupráce vlastně je.
Obě strany mostu obejmula dvě velká pódia, na nichž střídavě vystupovali hudebníci z České republiky i Německa. Na malostranském pódiu si mohli návštěvníci dopoledne poslechnout také muzikálové představení v podání žáků pražské Základní školy německo-českého porozumění a Gymnázia Thomase Manna. Již dlouhá léta se pravidelně setkávají s přáteli z německého Heilsbronnu a pracují na tom, aby spolu dovedli souznít nejenom hudebně, ale také lidsky.
Most samotný nabídnul návštěvníkům několik rozmanitých aktivit. Kdo chtěl, mohl si protrénovat svou zručnost a kreativitu rovnou v několika “dílnách”: Skláři z Nového Boru (Vyšší odborná škola sklářská a střední škola Nový Bor) přivezli na most sklářskou pec a umožnili návštěvníkům na vlastní oči vidět, jak se sklo zpracovává. Torsten Rötzsch, umělec působící v BildWerk Frauenau, pak s nimi hledal cesty, jak křehkou krásu ozdobit.
Kadeřnický salon společnosti DoKrajin zase hostům nabízel účesy s česko-německou tématikou. Za svou práci kadeřnici nechtěli nic – jenom to, aby se s nimi člověk podělil o svůj česko-německý příběh.
Díky organizaci DEPO2015 z Plzně si mohli návštěvníci v řemeslné dílně vyzkoušet, co všechno svýma ručičkama dokáží zvládnout a vyrobit. A díky ekologické dílně bavorské organizace Ökologische Bildungsstätte Burg Hohenberg se návštěvníci mohli pídit po tom, jak svému životnímu prostředí neškodit, ale jak mu pomáhat a jak jej zvelebovat.
Velkou pozornost na mostě bezesporu přitahovala naše diskusní tramvaj, která cestující nepřemísťovala geograficky, ale rozšiřovala jim obzory: podobně jako se to děje při česko-německých diskusích, v rámci odborné výměny, transferu idejí i zkušeností i vzájemných inspiracích.
V tramvaji probíhaly diskuse o minulosti a současnosti česko-německých vztahů, do níž svými pohledy, zkušenostmi a názory přispěli diplomaté a politici Libor Rouček, Tomáš Kafka, Christoph Israng a Bernd Posselt.
Další diskuse byla věnovaná aktuální otázce, kterou řeší řada Čechů i Němců: jak dobře bydlet? Christian Schmidt, přední německý odborník na inovativní formy bydlení z ateliéru ifau, Lenka Burgerová, architektka, kunsthistorička, pedagožka a radní Prahy 7, a Osamu Okamura, kurátor projektu Shared Cities se tomuto tématu věnují dlouhodobě a po debatě vzali zájemce ještě na procházku po mostě, aby s nimi probrali urbanistické problémy centra Prahy.
Co přesně Česko-německý fond budoucnosti dělá, proč a jak? O tom si zájemci povídali s Petrou Ernstberger a Tomášem Jelínkem, řediteli fondu.
Posledním velkým tématem, které dostalo v naší tramvaji prostor, byly dezinformace a to, jak ovlivňují vzájemné vnímání obrazu druhého Čechy a Němci. S návštěvníky tramvaje o tom diskutovali Pavel Polák a Kilian Kirchgeßner, laureáti Česko-německé novinářské ceny.
Náladu na mostě navíc dotvářely zvuky z pódia open mike, na němž měli začínající umělci příležitost ukázat světu svůj talent. Poblíž se také nacházel stánek Česko-německého fondu budoucnosti. Kdo chtěl, mohl si přijít popovídat s našimi referenty o tom, co fond dělá, případně, co by bylo možné s podporou fondu dělat. Protože jsme Fond budoucnosti (a naším letošním tématem roku je otázka: Jakou budoucnost chceme?), kladli jsme návštěvníkům také tuto otázku - a dostali řadu zajímavých a podnětných odpovědí.
Přímo na mostě mohli kolemjdoucí obdivovat vystoupení fotbalového freestylera Petra “Kari” Karáska a spolu s ním si také protrénovat svou hybnost. V parčíku na malostranské straně mostu si pak zájemci mohli vyzkoušet tréninky s Česko-německou fotbalovou školou a se sportovci z SC Weiding, kteří připravují integrativní sportovní hry spolu s lidmi, majícími nějaké postižení. Kdo stál o umělecké a tvůrčí vyžití, mohl se zapojit do výroby streetartové zdi, kterou s mládeží připravovala Hillersche Villa. Hasiče z Řevnic navštívili u příležitosti oslav jejich kolegové z německé Kayny a společně veřejnosti předvedli nejen to, jak sympatická partnerství mezi českými a německými obcemi a spolky vznikají, ale také to, že je spojuje mnohem víc než jen voda.
Sousedská slavnost probíhala také na obou březích Vltavy. Na staroměstském břehu se nacházela literární kavárna, kde jsme představili část literární tvorby, kterou fond podporuje. V rámci „kavárenských“ programů jsme se dotkli nelehkých témat minulosti (organizace Post Bellum představila své komiksové zpracování nuceného nasazení), ale také jsme nahlédli do potýkání se se životem svérázného Vandama z románu Jaroslava Rudiše Národní třída (scénické čtení Alexandra Swobody z divadla v Brémách).
Pohodovou atmosféru na mostě mohli návštěvníci vychutnávat z perspektivy laviček, lehátek, fatboyů rozmístěných po celém prostranství. V parku na Klárově si mohli sednout přímo na trávu, což také mnozí z nich učinili. Na dohled tak měli čilý ruch na divadelním pódiu, kde se v pravidelném taktu střídaly představení pro děti, pro dospělé a také aktivity jazykové animace, kterou připravila organizace Tandem. Na malostranské straně také vzniklo malé stanové městečko, v němž organizace dlouhodobě se věnující česko-německým tématům představovaly svou činnost. Mezi dvacítkou zapojených institucí bylo možné nalézt mj. i Antikomplex, který kolemjdoucí ponoukal k zamyšlení, co by si s sebou vzali na cestu, kdyby měli opustit domov, a také Střední zdravotnickou školu a Vyšší odbornou školu zdravotnickou z Jihlavy. Zdravotníci byli nejen připraveni ošetřit návštěvníky, kdyby bylo třeba, ale také jim na simulovaných situacích ukazovali, jak takovou první pomoc vůbec poskytovat. Na výstavě Zachráněné kulturní dědictví, která návštěvníkům představovala některé ze stavebních památek, na jejichž obnově se fond podílel, mohli návštěvníci porovnávat, jak řada objektů vypadala na počátku devadesátých let a jak vypadají nyní.
Večerní hudební vystoupení německé kapely Kraftklub most zaplněný do posledního místečka doslova roztančilo.
Děkujeme všem, kteří nám pomohli tuto skvělou akci připravit!
www.most20.cz