ÚHEL POHLEDU
Smlouva o dobrém sousedství z roku 1992 je mezníkem v česko-německém sousedství
Před dvaceti lety podepsaly Německo a Česká a Slovenská federativní republika smlouvu o dobrém sousedství. Šlo o průlom ve vzájemných vztazích, který umožnilo stržení železné opony účastníky pokojných shromáždění na pražském Václavském náměstí, na známých pondělních demonstracích v Lipsku, ale také na mnoha jiných místech. Smlouva položila základ vzájemné důvěry a stanovila společný cíl: nahradit "staré potýkání se našich národů novým stýkáním". Po dvaceti letech můžeme říci, že smlouva zahájila šťastnou kapitolu našich společných dějin. Nesamozřejmá vzájemná důvěra Na konfliktní soužití Čechů a Němců v historii, včetně Mnichova, okupace, války a vyhánění, nelze zapomenout. I přesto se nám podařilo, mimo jiné i díky shodě nad textem Českoněmecké deklarace z roku 1997, udělat ze složité minulosti hnací sílu pro lepší společnou budoucnost. Mezi sousedy se vytvořila důvěra, která je nejviditelnější v pohraničních regionech. V tamní krajině dnes mizí poslední stopy železné opony. V místech, kde dříve probíhala frontová linie studené války, dnes Češi a Němci vytvářejí společnou záchrannou službu a úzce spolupracují při ochraně životního prostředí. Naše obchodní výměna se jen v posledních deseti letech téměř zdvojnásobila. Politici dnes považují za přirozené radit se o důležitých otázkách, a to i v případech, kdy nezastáváme shodný názor, jako například v energetické politice.
Tato vzájemná důvěra ovšem není samozřejmostí. Vděčíme za ni mnoha lidem, kteří se na obou stranách zasazují o další prohlubování kontaktů mezi našimi národy. Samotný Česko-německý fond budoucnosti podpořil v posledních letech více než šest tisíc nekomerčních iniciativ, a tím významně přispěl k vzájemnosti a k četným kontaktům přesahujícím hranice. Výzvám, jak zvýšit zájem mladé generace o sousedy a jejich jazyk, však budeme muset čelit i do budoucna. Nejen v této oblasti bude hrát Česko-německý fond budoucnosti a podpora obou vlád i nadále nenahraditelnou úlohu.
Sousedská smlouva se rovněž stala základním kamenem cesty České republiky a Slovenska do Evropské unie, na které jim Německo zůstalo spolehlivým partnerem. Dnes je rozdělení kontinentu minulostí. Tato skutečnost má pro nás, kteří žijeme ve středu Evropy, neocenitelný význam, který jde nad rámec pouhých hospodářských a finančních výhod nebo dosažené vysoké životní úrovně. Ve spojené Evropě se našemu sousedství daří. Jak řekl Václav Havel, tato Evropa se stala vlastí našich vlastí. Naše hodnoty a zájmy obhájíme jen společně Evropa sjednocená ve své rozmanitosti a fungující na principu subsidiarity je odpovědí na minulost i do budoucnosti. Žádný evropský stát nemůže osamoceně úspěšně čelit změnám a výzvám, které přináší globalizace. Platí to jak pro energetickou politiku, tak i pro změnu klimatu a bezpečnostní politiku. Naše hodnoty a zájmy se nám může podařit obhájit jen společně. V těchto širších souvislostech je třeba vnímat krizi důvěry, kterou dnes Evropa zažívá. Obrátíme-li se k evropskému projektu zády, odsoudíme se do budoucna k bezvýznamnosti. Jen jednotná Evropa pro nás představuje dobrou budoucnost.
Evropa spočívá na zásadách právního státu, které platí pro každého včetně menšin. Je založena na svobodě a z ní vycházející odpovědnosti za demokracii. Tyto hodnoty jsou pevným základem našeho společného evropského způsobu života. Budeme se o ně společně zasazovat i v budoucnosti – v Evropské unii, v jejím sousedství a ve světě.
Do budoucnosti můžeme vstoupit s důvěrou v sebe navzájem i ve sjednocenou Evropu. Nebylo by to poprvé v dějinách, kdy by se nám společně podařilo zvládnout výzvu takového historického významu. Připomínkou takového okamžiku je právě uzavření sousedské smlouvy.
---
KAREL SCHWARZENBERG ministr zahraničí ČR
GUIDO WESTERWELLE ministr zahraničí SRN