Zahájení výstavy 17. května 2014, Památník Ravensbrück

Milena Jesenská: Retrospektiva

Praha – Vídeň – Drážďany – Ravensbrück

Úvodní slovo Dr. Tomáše Jelínka (ČNFB)

Vážená paní Eschebachová,

vážený pan místopředsedo vlády Markove,

vážený pane velvyslanče Jindráku,

milá paní Wagnerová,

dámy a pánové,

až prostřednictvím Franze Kafku vstoupila Milena Jesenská do světové literatury, aniž tomu chtěla a aniž měla možnost se toho dožít. Leckomu se může zdát, že Milena Jesenská by bez Kafky vůbec neexistovala, že až jeho „Dopisy Mileně“ vstoupila tato Milena v život.

Přinejmenším pokud jde o literární recepci, stála Milena Jesenská – jak můžeme konstatovat – vždy ve stínu Franze Kafky. Neboť tu byly jenom jeho dopisy, ty její nikoli. A tak se stala tichou adresátkou. Projekční plochou, kterou literární věda analyzovala kvůli otázce „Kdo byl Kafka?“

Milena Jesenská – epizoda v Kafkově životě? Dnes můžeme, také s ohledem na tuto vynikající výstavu, kterou zde dnes otevíráme, položit právě opačnou otázku.

Tváří v tvář rychlému vývoji politických a geopolitických události v Evropě 30. let a s ohledem na skutečnost, jak neohroženě a angažovaně Milena Jesenská proti hrozící katastrofě vystupovala, se zřetelně ukazuje,

jaké fazety Jesenská ve své osobnosti spojovala. Její pohled se upíral pohotově a bezohledně na to, před čím většina společnosti zavírala oči. V Peroutkově

asopise Přítomnost obracela pozornost na strádání tisíců demokraticky smýšlejících sudetských Němců a jejich rodinných příslušníků, kteří se po Mnichovské dohodě stali lidmi bez vlasti. Kdo v Československu tváří v tvář vlastní národní katastrofě vnímal situaci těchto německojazyčných krajanů? A kdo měl odvahu se pro ně angažovat?

Ale Milena Jesenská, jak víme, nezůstala pouze u psaní. Jako pomocnice uprchlíků také aktivním odporem riskovala život, a nakonec ho ztratila. Svým pohledem na lidský osud, zcela nezávislým na národní příslušnosti, se již tehdy stala vzorem všem, kdo se dnes zasazují za porozumění mezi Čechy a Němci.

Z toho zřetelně vyplývá sounáležitost Česko-německého fondu budoucnosti s osobou Mileny Jesenské: trvale uchovávat v paměti osud obětí nacionálního socialismu a podporovat setkávání a porozumění mezi Čechy a Němci – to jsou naše nejdůležitější úkoly. Pro Fond budoucnosti nebylo otázkou, zda může tuto výstavu podpořit.

A na tomto místě bych chtěl výslovně poděkovat Inse Eschebachové a jejímu týmu za ideu této výstavy a za její realizaci.

Výstava přispěje k tomu, aby nám, potomkům zpřítomnila před naším vnitřním zrakem krátký život této neobyčejné ženy, aby jej ukázala v celé jeho kráse, s veškerým talentem, rozpory a utrpením. Skutečnost, že si tento život připomínáme na místě, na kterém tak náhle skončil, je dána sedmdesátým výročí úmrtí Mileny Jesenské. Je to ale současně známkou toho, že působení Mileny Jesenské není zapomenuto ani po její smrti.

Touto putovní výstavou vystupuje Milena Jesenská o další krok ze stínu Franze Kafky a stává se také pro další generaci tím, čím vždy byla: nadanou novinářkou a spravedlivou mezi národy, která se bez obtíží pohybovala mezi českým, německým a židovským světem, ba byla jedním z jejich pevných pojítek; ženou, jež se ani jako novinářka, ani jako člověk nenechala zastrašit brutální přesilou německé okupační moci a počínala si tak, jak si musí počínat každý, kdo miluje lidi: zachraňovat život, byť za cenu toho vlastního.