Tisková zpráva, 2. července 2014
Vernisáž výstavy
„Nucená práce. Němci, nuceně nasazení a válka“
(Praha) Dne 1. července byla v Královském letohrádku na Pražském hradě zahájena unikátní výstava na téma nucených prací v období nacismu. Mezinárodní putovní výstavu „Nucená práce. Němci, nuceně nasazení a válka“ mohou návštěvníci shlédnout do 31. října.
Přes 20 milionů lidí z téměř celé Evropy muselo během druhé světové války vykonávat nucené práce v Německé říši nebo na okupovaných územích. Cílem nacistického Německa bylo ovládnutí a vykořisťování Evropy. Okupovaná území byla pleněna a miliony mužů, žen a dětí byly deportovány do Německé říše.
V úterý 1. července se v Královském letohrádku na Pražském hradě otevřely brány výjimečné putovní výstavy „Nucená práce. Němci, nuceně nasazení a válka“. Slavnostního zahájení se zúčastnili pamětníci, zástupci muzejních, vědeckých a vzdělávacích institucí z České republiky a Německa, odborníci z neziskových organizací, diplomaté a čelní představitelé obou států. Mezi vzácnými hosty byla i první dáma, paní Ivana Zemanová.
Vernisáž zahájil Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, který, poukázal na hlubší význam výstavy: „Nechť je tato výstava více, než jen obyčejnou připomínkou, více než jen součástí naší historie, na kterou bychom nejraději zapomněli.“
Ve své zdravici vyzdvihl německý velvyslanec v Praze Detlef Lingemann historickou zodpovědnost Německa. „Vyrovnávání se s našimi dějinami, připomínání si obětí nacistických zločinů a péče o jejich památku se staly pro nás Němce součástí naší identity. O tom svědčí také tato obsáhlá výstava o nucené práci za nacismu, kterou budou moci lidé ode dneška shlédnout zde v Praze,“ zmínil ve svém projevu Lingemann.
Úvodní projev přednesl ministr kultury České republiky Daniel Herman. Vyslovil se pro rozšíření tradičního pojmu kultury. „Je to kultura sebereflexe, respektu a uznání bezpráví, které bylo spácháno na ostatních. To je úkolem každé společnosti. Jak organizátorům výstavy, tak všem jejím podporovatelům patří můj dík za jejich důležitou práci,“ uvedl ministr Herman.
„Bezpráví nacistického systému nucených prací bylo v poválečném Německu dlouho popíráno. Toto již ale od roku 2000 neplatí,“ prohlásil Günter Saathoff, ředitel Foundation „Remembrance, Responsibility and Future” (EVZ), jež zodpovídala za odškodnění obětí a která tuto putovní výstavu iniciovala a financovala. „Dříve nás tyto ,dějinyʻ rozdělovaly, stály jako hradba mezi Němci, Čechy a dalšími národy, nyní nás však spojuje společná vzpomínka a upřímné vyrovnávání se s tímto bezprávím,“ uvedl Günter Saathoff.
Stěžejní úlohy při odškodňování českých obětí nacismu a péči o jejich odkaz se ujal Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB). „I když to byla dlouhá cesta, tak nakonec uznání tohoto bezpráví a odškodnění obětí vytvořila pevný základ důvěry mezi oběma zeměmi, který nám umožňuje společný pohled do budoucnosti,“ uvedl ředitel ČNFB Tomáš Jelínek. ČNFB podporuje porozumění a spolupráci mezi Čechy a Němci a zasadil se organizačně a finančně o konání této putovní výstavy v Praze.
Výstava „Nucená práce. Němci, nuceně nasazení a válka“ umožňuje hluboký vhled do nelidského systému nucených prací. „Je znamením skutečné důvěry a nesmírné cti, že se výstava koná na Pražském hradě. Praha nesmírně trpěla pod německou okupací, právě z Prahy byly transportovány desítky tisíc českých žen a mužů do německé říše kvůli tzv. totálnímu nasazení. Tato výstava je vytvořena nejen na počest těchto mužů a žen, ale také pro klidnější a humánnější budoucnost,“ uvedl Dr. Jens-Christian Wagner, ředitel Památníku Mittelbau-Dora a vedoucí projektu této výstavy.
Nuceně nasazení a vězni koncentračních táborů byli na práci využíváni všude: ve zbrojovkách, na stavbách, v zemědělství, v řemeslné výrobě i v soukromých domácnostech. Setkal se s nimi každý Němec, ať už to byl okupační voják v Polsku nebo durynská selka. Vztah k nuceně nasazeným se řídil nacionálně socialistickou rasistickou hierarchií, přesto však existoval prostor pro svobodné jednání: Zda byl nuceně nasazený ponižován a týrán, nebo zda se setkal se zbytky lidskosti, záleželo i na chování každého jednotlivce. I to je předmětem této unikátní putovní výstavy.
„Je to snad největší paradox v mém životě, ale nucená práce mě zachránila od plynových komor v Osvětimi,“ uvedla v závěrečném slovu vernisáže přeživší holocaustu a předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová.
Výstavu uspořádala Správa Pražského hradu, vytvořila Nadace památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora, ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti, iniciovala a financovala Foundation „Remembrance, Responsibility and Future" (EVZ). Organizačně se na její realizaci podílela Nadace Forum 2000. Tito hlavní partneři akce k výstavě nabízejí též rozsáhlý doprovodný program, který zahrnuje rozhovory s pamětníky, diskuse s odborníky na téma nucených prací, filmové projekce, kulturní akce a vzdělávací programy pro školy.
Záštitu nad výstavou převzal prezident České republiky Miloš Zeman a prezident Spolkové republiky Německo Joachim Gauck.
Otevírací doba: Pondělí–neděle: 10.00–18.00
Vstup: 80 Kč
Více informací o výstavě
Kontakt:
Stiftung Gedenkstätten Buchenwald und Mittelbau-Dora: Dr. Philipp Neumann-Thein, pneumann@buchenwald.de, +49 (0)3643 430 156
Stiftung Forum 2000: Eva Lacinová, eva.lacinova@forum2000.cz, +420 606 785 754
Stiftung „Erinnerung, Verantwortung und Zukunft“ (EVZ): Dietrich Wolf Fenner, fenner@stiftung-evz.de, +49 (0)30 25929776
Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB): Christian Rühmkorf, cruehmkorf@gmail.com, +420 731 3232 71