Pohledem Deníku
Praha – Cesta, kterou se německý prezident Joachim Gauck vydal včera k památníku v Lidicích, byla z německé strany prošlapaná: jako první vysoce postavený (tehdy ještě západo) německý politik na ni vstoupil bývalý kancléř Helmut Kohl před čtyřiadvaceti lety. Bylo to rok před pádem železné opony a zdejší komunističtí funkcionáři si s tím tenkrát nevěděli moc rady. Ani kancléř Kohl ale evidentně neměl onen smiřovací potenciál, který v prosinci 1970 přiměl jeho předchůdce Williho Brandta spontánně pokleknout před pomníkem hrdinů varšavského ghetta. Zatímco Brandtovo nečekané gesto bezprostředně před podpisem německé smlouvy s Polskem vešlo do dějin jako mezník ve vztazích mezi Východem a Západem, je Kohlova tehdejší zastávka v Lidicích dneska pro dějiny českoněmeckých vztahů nepodstatná. Zato ale figuruje Kohlův podpis na česko německé deklaraci z roku 1997. Vní si obě strany slíbily, že společnou budoucnost nebudou "zatěžovat politickými a právními otázkami minulosti". Což neznamenalo, že by se za minulostí udělala tlustá čára: českoněmecký fond budoucnosti, který z deklarace vzešel, uvolnil například hned na začátku své existence přes čtyři miliony na rozvoj památníku v Lidicích.
Ten totiž, ač deklarován jako národní památka, nedostával tehdy, ve druhé polovině 90. let, od státu peníze ani na svou údržbu. Obec Lidice se tenkrát obětavě starala z vlastních zdrojů aspoň o to, aby nezarostl trávou.
Svou cestu do Lidic si nicméně časem prošlapaly i polistopadové vlády, byť hlavně v den výročí tragických událostí. Pro německé politiky se mezitím stalo připomenutí památky obětí nacismu ve vyvražděných obcích Lidice a Ležáky při jejich návštěvách České republiky více méně konstantou: zmínil se o nich někdejší německý ministr zahraničí Joschka Fischer v roce 2002, o "nevýslovném utrpení", které "za okupace Němci způsobili Čechům", mluvil v listopadu 2010 v Praze s politováním i tehdejší německý prezident Christian Wulff.
Průlom z české strany
Bavorský premiér Horst Seehofer si loni našel čas i na to, aby věnec k lidickému památníku položil osobně. Společně se sudetoněmeckou delegací, vedenou europoslancem Berndem Posseltem. Už léta ale jezdí do památníku v Lidicích také německé školní třídy, aby si mladí lidé v sousední zemi uvědomili, že to, co nacisté před sedmdesáti lety jménem Německa spáchali, se nesmí už nikdy opakovat.
Svou včerejší návštěvou v Lidicích tak prezident Gauck navázal na z německé strany už existující tradici. Novinkou naproti tomu je, že ho při tom doprovázel jeho český protějšek. V tomto smyslu se skutečně jedná o průlom. Především ale na české politické scéně.