Kalendář nám v roce 2012 nadělí v česko-německých vztazích celou řadu výročí: tragických – jako je vzpomínka na barbarskou mstu nacistických okupantů v červnu roku 1942, ale také potěšitelných – jako je 20. výročí smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci dne 27. února a dnes 15. výročí Česko-německé deklarace.
Když si dnes vzpomeneme, jak obtížně probíhalo vyjednávání tohoto tak vlivného dokumentu s nenápadným názvem, zmocní se nás údiv: tajná diplomacie, mnoho jednacích kol a prudké vnitropolitické rozmíšky, než nakonec oba parlamenty schválily deklaraci výraznou většinou.
Státnická prozíravost a ochota převzít riziko těch, kteří se na tomto maratónu podíleli – v prvé řadě předseda vlády Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl a oba ministři zahraničí Klaus Kinkel a Josef Zieleniec – si zaslouží naše uznání a vděčnost.
Že si tyto těžké porodní okolnosti dnes již sotva umíme představit, je především zásluhou deklarace samotné. Její klíčové poselství zjednodušeně zní: Tragická minulost nesmí stát v cestě pokroku v našich vztazích. Tehdejší spolkový kancléř Helmut Kohl si přál, aby deklarace pomohla rozetnout začarovaný kruh vzájemného účtování a obviňování. "Nesmíme zůstat zajatci minulosti, jinak by nakonec zvítězila minulost." Toto přání se splnilo, Německo a Česká republika jsou dnes blízkými partnery a přáteli.
Jako velmi prozíravé a produktivní se ukázalo být také rozhodnutí deklarace, aby otázky minulosti byly přenechány historikům, kteří by se měli věnovat sporným otázkám bez politických předsudků.
Významnou roli zde hraje Česko-německý fond budoucnosti, ustanovený na základě deklarace, který financuje konference stejně jako restaurování památek nebo kulturní projekty v bilaterálním kontextu.
Důležité impulsy pro zpracování společných dějin vzejdou jistě také z Muzea historie Němců v Čechách, které zahájilo svou činnost v Ústí nad Labem.
Václav Havel, jehož zásluhy o přátelství našich zemí nezůstanou zapomenuty, prohlásil svého času v německém Spolkovém sněmu: "Česko-německá deklarace vytváří tím, že nás všechny zbavuje strachu z pravdy, mimořádně příznivé klima jak pro rozvoj našeho sousedského soužití, tak pro naši spolupráci na evropské scéně."
Havel zde vyzdvihuje evropskou perspektivu deklarace, která by nás právě dnes měla vést k zamyšlení. EU prodělává bezpochyby jednu ze svých nejtěžších krizí, krizi, kterou podle mého pevného přesvědčení zvládne.
Pouhé "Jen tak dále!" však už nebude stačit. Aktivní a přátelská spolupráce na společné evropské budoucnosti je také úkolem deklarace, jejíž 15. výročí si dnes připomínáme.
O autorovi: Detlef Lingemann je německý velvyslanec v ČR